Deník 2.12.2017

2. prosince 2017 v 22:13 | Cedor |  Deník
Ahoj,
Ano já vím s mými články to vypadá velice bledě a vychází cca jeden za měsíc. Jenže mě nějak opustila múza a prostě nevím o čem psát, věřte mi to nebo ne, ale každý den, když ráno sedím na svým klasickým šálkem kávi, přemýšlím nad tím, co bych pro vás mohl napsat, ale nenapadá mě nic.
Ale jelikož se nám blíží Vánoce a blíží se nám i dvouleté založení mého blogu, což je prostě wow tak dlouho jsem nikdy blog neměl, tak bych chtěl ho znovu rozjet, psaní mě baví a neskutečně mi chybí projevování svých pocitů, neznámým čtenářům a přeplnit článek svými myšlenkami a doměnkami. Tento deník má tedy spočívat v tom, aby vám řekl jaké poslední
změny a události se staly, za dobu, co jsem vám nepsal. Také bych tu na tento měsíc rád rozjel nějaké vánoční články, ale o tom všem až potom.


První snad takovou zásadní změnou byl snad můj přestup z prváku do druháku. Očekával jsem, že mě na praxi dají do nějaké restaurace, kde bych půl rok vařil a druhý půl rok roznášel. Ale ne milá paní "hlavní mistrová", která rozděluje, kde kdo na praxi bude rozhodla, že jelikož jsem dostal v prváku na praxi trojku z důvodu, že jsem se nenaučil příbory, což ani není moje vina, ale to je na delší povídání, tak musím vařit opět ve školní jídelně.
Ono ani by mi to tolik nevadilo, kdyby mistr, který tam vaří, nějak nezešílel a nezačal se chovat, tak jak mně to nevyhovuje. Denně posloucháme, my všichni učni, jak jsme na nic, jak všecko zkazíme, jak jsme se zhoršili a další takové blbosti. V minulém ročníku mé docházky byl naprosto normální a já tu praxi doslova miloval, ovšem teď to je celé naopak. Loni jsem k němu měl respekt a jakmile trochu zvýšil hlas, zmkl jsem. Teď (samozřejmě až potom, co on se začal chovat, tak jak se chová) jsem nehorázně pyskatý. Jakmile mi řekne, že delám něco blbě a já vim, jak to spravit, tak řeknu, že si to po sobě opravím, on sklapne. Jakmile udělá něco, co se mně nelíbí (třeba i že se mě dotkne) hned ho upozorním. Celý půl rok kuchařiny v druháku spolu bojujeme.
Není to jen můj dojem, jak prváci, kteří tam jsou, tak i druháci z mojí třídy jsou téhož názoru.
Na závěrečné zkoušky, které budu dělat za čtrnáct dní budu vařit Kuře na paprice, což je moje oblíbené jídlo, takže jednička v kapse.

Druhá věc, kterou bych zde rád napsal je ta, že se už nebavím se svým nejlepším kamarádem. Jak si určitě všichni pamatujete E. se kterým jsem byl nonstop, tak se s ním už nebavím. Ptáte se proč? Ono dělal mi dost špatné věci celý rok a já mu to odpouštěl. Ovšem jednoho dne jsme měli vyřezávání ovoce a zeleniny a byl tam jeden chlapec. E a jeho kamarád H na mu tam nadávali do buzeranta a takovýc věcí, což já absolutně nenávidím. Jednak mi tak nadávali na základce děcka, jednak ten můj údajný nejlepší kamarád ví, že jsem bisexual (coming out xd) a prý mu to strašně nevadí a jemu tak nadával, a jednak věděl že jsem toho chlapce chtěl (v této době už ne, ale to on nevěděl) Takže potrženo sečteno - Nadával někomu, tak jak věděl že to nenávidim kvůli minulosti, kvůli tomu že takovy z poloviny jsem a někomu o kom on si myslel že ho chci. Což po tom všem co mi on udělal byla poslední kapka.

Také si určitě pamatujete slečnu A. S A. jsme spolu byli poslední rok nonstop. Byla moje nejlepší kamarádka, ovšem potom jsme si vyměnili názory a naše přátelství se rozpadlo. Ovšem měla to být hádka maximálně tak na tři dny, ale jedna její "kámoška" začala mojemu kamarádovi psát věci, které se týkaly jí i A. A nebyly pravdivé, ale to já netušil, že nejsou skutečné. Proto jsem byl na A zlý, hodně zlý neprávem, ačkoliv já myslel ža na to právo mám a kdyby byla pravda to, co nám bylo psáno tak to právo i mám. Což A samozřejmě nechápala a byla proto smutná. Jenže, když jsme měli den vyřezávání ovoce (ano tento den se událo dost, možná o něm napíšu samostatný článek) tak mi na whatsApp přišla zpráva od A, že by se ráda sešla. Moje první myšlenka byla ,,Ani náhodou!", ale nechal jsem si to trochu rozležet v hlavě. Napadlo mě totiž, že každý si zaslouží druhou šanci a že takový E těch šancí dostal X a všechny je zničil, A tady pro mě byla pořád a nebylo by ani v nejmenším fér, aby šanci nedostala. Právě ona by měla být ta, která si šancí zaslouží X. Já a A jsme se nikdy v životě nepohádali tak, abychom se spolu nebavili déle jak dvacet minut. Jen jedna velice špatná osoba, která si ani nezaslouží, abych zde zveřejnil počínající písmeno jejího jména, nás dokázala rozdělit na měsíc. Během toho, co my jsme se s A nebavili jsem si našel novou partu, ve které byla L,D,T,V a já byli jsme spolu měsív nonstop. L se stala mou nejlepší kamarádkou, ale po usmíření s A se A znovu stala mou nejlepší kamoškou a L pouze dobrou kamarádkou. A toto roztrhlo další mega hádku na měsíc. Jediná normální osoba byla T, která (použiji přesně její slova) "Nebavit se s někým, s kým se nabví moje kámoška mi příjde retardované" a bavila se semnou dál. Ostatní ať už z té party nebo kamarádi L začali mě a L nehorázně řešit a hrotit. Kvůli tomu koho beru jako nejlepší kámošku. Nemůžete přeci za to, s kým si rozumíte víc a na kom vám více záleží. Přeci toto je ve vaší hlavě a vy s tím nezmůžete nic. A oni mi za toto nadávali jak jsem hrozný, jaký to byl odjeb a takové věci. Přesně kvůli těmto hrotům pro mě nebudou v očích stejní, jako kdysi (samozřejmě kromě T a D kteří to neřešili) Schválně jsem to ukázal sestře, která se tomu neskutečně smála, jak to každý řeší, jak očividně nikdo nemá svůj vlastní život, a jak vlastně všichni řeší také hovno (s prominutím) a hlavně mojí věc, do které jim nebyl ani ťuk.

Během tohoto měsíce jsme se i velmi skamarádil s V. Kterou jsem počas toho měsíce bral také jako nejlepší kamarádku a ona s A jsou nyní mojími nejlepšími přáteli. Neuvěříte, jak neuvěřitelně jsme si s V padli do oka. Jako my jsme se bavili i předtím vším, ale mezi A a V se něco stalo, což zde samozřejmě rozepisovat nebudu a my v té třídě celý měsíc měli pouze sebe. Byli jsme na sobě přímo závislý, všude jsme byli jen spolu. A i když se s A bavím teď, tak toto se nezměnilo. Já mám sice teď ve třídě A a V, ale V má jen mě. Každou hodinu posloucháme, jak já a V spolu už dál nebudeme sedět, protože děláme bordel a takové věci, ale to nás nezastaví, dokonce naše třídní si myslí, že jsem do V zamilovaný. Každý týden poslední dobou za sebou s V jezdíme jeden den o víkendu, jelikož ani já ani ona nebydlíme ve městě, kde máme školu, ale spolu také nebydlíme, takže vždycky jedeme do našeho školního města, obejdeme náš okruh, který známe pak si někde sedneme probereme všecko, o čem potřebujeme mluvit a pak jedeme domů.

Začal jsem pracovat pro českou distribučního alternativního poštovního operátora (ano je to tam tak blbě napsané). Ale přemýšlíme s A (děláme tam spolu) že nastane náš brzský konec. Za těch pár šlupek taková dřina nestojí. Vyděláme si teď před vánoci na dárky, ale dál to určitě dělat nebudeme. Každé pondělí a každý pátek nám příjde 6 000 letáků, které poskládáme dohromady a roznášíme je v mega obřím vozíku, který je kvůli tomu mega těžký a několikrát denně se vracíme přes celé město ke mně domů, kde to chodí až na naší trasu. Nedáváme to a nebaví nás to. Velký dík patří mojí sestře a mému otci, kteří nám ty letáky přebírají a skládají, když my v A jsme ve škole.

Rád bych vám každou adventní neděli zde psal články takže celkem 4 články. Jako takovou "akci", ale to až při prvním článku.
Jestli máte nějakou otázku, tak určitě sledujte muj instagram, který máte ZDE a tu otázku pište ZDE. Jakmile si to přečtu hned to dávám do svého dne, takže odpoveď dostanete velmi rychle.
Tímto se pro dnešek loučím a omluvte tu velkou absenci mého blogu.
Ahoj!
Cedor
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama