5. dubna 2016 v 20:00 | Cedor
|
Ahoj, možná jste si všimli, že v názvu již není pouze datum, kdy se tento den stal, nýbrž i den. Myslím, že by to bylo lepší a v deníku (reálném) ty dny píšu také. Sice to je z třetího dubna, ale jelikož dneska (pátého) má mamka narozeniny a my byli koupit dárky tak to vychází na její narozeniny, aby nějakou zcela neplánovanou náhodou mamka nenašla můj blog a nepřečetla si to. Mamka adresu sice nezná, ale já ho kontroluju téměř celý den (asi co dvacet minut), mám facebookovou stránku a k tomu všemu někdy na počítači (mám notebook takže pokaždé ty články píšu v jiné místnosti) píšu článek a mamka občas tak nějak nahlédne. A ještě k tomu všemu pokaždé, když se blíží Vánoce, její narozeniny, MDŽ, svátek (jakož jejího jména) nebo tak něco tak se vyptává, co by tak mohla dostat :D. A bohužel moje milovaná sestra toto sdědila po ní. Ale nyní již k dnešnímu dni..
Vstal jsem cca v deset měl jsem nějaký sen a dokonce jsem si ho pamatoval, ale nikam jsem si ho nenapsal, což zpříčinilo to, že už vím pouze jednu informaci z toho snu takže ho bohužel nikdy nebudete znát (ale byla tam Anna). Vylezl jsem z postele a mamka byla oblečená.
,,Kam se chystáš?" Ptám se hrozně unaveně.
,,Do práce." Odvětila.
,,Tak brzo?" Překvapil jsem se.
,,Musím zaučit kuchařku." Byla čím dál více naštvanjší.
,,Aha a kdy příjdeš?" Ptám se dál.
,,O půl jedné v noci."
Dál jsem se raději na nic neptal a šel do kuchyně. Chtěl jsem si uvařit kávu, ale sestra mi oznámila, že není a jít koupit se mi jí nechtělo. Mamka odešla a nechala nám peníze na nějaké jídlo, protože opravdu nestíhala uvařit. Sestra se mě zeptala, zda si nechceme udělat tortily, protože nám chutnají a není vůbec těžké je udělat. Souhlasil jsem a šel jsem si umýt zuby, ustlat a zapsat do realného deníku. Potom jsem viděl sestru jak už krájí maso a zeleninu a tak jsem jí vystřídal a usmažil maso. Musíte i trošičku osmažit tu tortilu, aby byla měkká (a pokud si myslíte, že to je tortilla s dvěma L tak se pletete. S dvěma L tot totiž je španělský pokrm. Bramborová placka, jednou jsem to dělal a je to vynikající určitě bude recept, ale nevím kdy protože to zas až tak často nevařím) a ohebná. No a tak si smažím maso kouknu na tortilu a ona černá:D. Vytáhnu ji a řeknu: ,,Tu vyhodíme."
,,Odkroj to spálené a ten zbytek sním." Řekla sestra.
ty zbývající jsem raději už nesmažil, poněvadž byly rozmrzlé. Potom jsem tam dal maso, zeleninu, tatarku dal na talíř a jedli jsme. Potom sestra pádila do práce taky a já tu byl sám s otcem. Navrhnul mi, že spolu půjdeme do obchodu koupit hlínu, protože mě docela baví pěstovat a máme někde (bohužel neznámo kde:D) semínka rajčat a právě rajčata se mi minulý rok povedli parádně. (někde na mém
INSTAGRAMU najdete fotky sice zjistíte jak vypadám, ale co už:D) No a já si krátil chvíli tím, že jsem své mince řadil podle roku (od nejstarší po nejnovější) za půl hodiny, ale doslava půl hodiny mi už zbývalo posledních pár mincí a přišel táta a začal si semnou povídat. Pak z legrace mi do těch mincí drcnul a ony se zamíchaly do sebe. Začal se smát a já zuřit, odešel jsem do pokoje a hned začal psát do deníku. Pak jsme vyrazili a mě to nějak přešlo normálně jsme mluvili. Přišli jsme do obchodu a toto nakoupili pro mamču:




Tu knížku jsem jí koupil z legrace, ona totiž bude mít čtyřicet a nechci mít čtyřicet :D. Jinak je tam spousta citátů o věku atd... Myslím, že by se to mamče mohlo líbit no a po příchodu domů jsem napsal tento článek. Tak co líbil se vám? Já z něho nijak dobrý pocit nemám :( :D ... Ale uvidíme:) Děkuju za pozornost a čas! Zatím ahoj :).
Cedor
Zaujala mě ta poznámka, aby mamka náhodou ten deník na blogu nečetla. Chápu tě, že chceš zůstat v anonymitě, Tak bud pozorný.
Jsi šikovný, že dokážeš vařit. Konec konců to bude tvé budoucí povolání.