Únor 2016

Deník 17.2.2016

28. února 2016 v 11:11 | Cedor |  Deník
Ahoj, dneska bych rád napsal další část mého deníku. Tentokrát ze středy 17.2.2016. Snad se vám to bude líbit a jdeme na to :)

Ráno jsem vstával v 6:00, protože mě čekalo doučování. Když mi zazvonil budík a měl jsem vstát tak jsem asi pět minut přemýšlel, zda se na to nevykašlat a raději spát dál, ale řekl jsem si, že když jsem tam nebyl minulý týden, tak dneska půjdu. Uvařil jsem si kávu a zjistil jsem, že není mlíko (piju rozpustnou a jedině s mlékem). Dal jsem si jej i tak, jelikož se mi chtělo opravdu hodně spát a já bych to ve škole asi nedal. Dokázal jsem do sebe nacpat pouze půlku, a aby mi to vůbec chutnalo (nebylo moc hořké) musel jsem si tam dát kilo cukru, samozřejmě obrazně řečeno. 6:45 a já byl na cestě do školy. Vytáhl jsem si sluchátka, protože jsem se celé ráno těšil až si dám do uší sluchátka a půjdu s hudbou kolem sebe. Všechno se pak zdá tak jiné, krásné, smutné a další barvy světa. Pomáhá mi to i otevírat mou mysl a přemýšlet nad věcmi ohledně mé rodiny, osobního života či Anny. Vyjdu z vchodu a zjístím, že mám sluchátka rozbíté, nefungují, takže celý naštvaný jsem je opět schoval. Ráno mi byla hrozná zima, přišlo mi, že je -40 stupňů v zimě (je to z nevyspanosti, když nemám doučování tak vstávám z sedm a na to jsem již nějak zvyklý). Poprvé jsem se těšil až vlezu do školní budovy.

Dočkal jsem se a moje touha po škole z důvodu tepla ihned klesla. Protože jsem přišel do třídy, ve které mi doučování probíhá a vytáhl jsem telefon. Projížděl jsem facebook, fotky, messenger (samozřejmě bez wi-fi) a čekal až bude 7:00 a začne doučování. Dorazili mojí spolužáci (jen na doučování) - sedmý ročník. Myslím, že můj humor, jakožto deváťák, není nijak dospělý apod. Ovšem myslím, že je trochu na větší úrovni než sedmáků. Cítil jsem tam hrozné utrpení. Nesnáším, když je kolem mě moc lidí, ne že bych se jich štitil, ale prostě jsem samotář, tak samo NENAVIDÍM lidský dotek. Ale oni se furt smáli, řvali, mluvili a já se pak nedokázal soustředit na svou práci a výsledky tomu odpovídali. Na konci doučování učitelka dala sedmákům lízatko, za to, že jsou hodní. Když přišla řada na mě tak jsem jej odmítl. Nemyslím si, že je vhodné příjmat dary od vyučujícího a také jsem skromný. Mně stačí, že mi pomáhá v oblastech učiva, které pro mě nejsou příliš snadné (matika). Potom nás pustila (7:45) a ten jeden kluk se mě tam dotkl... V tu chvíli jsem zapomněl na všechno na co jsem zrovna myslel a soustředil jsem se pouze na to, že cítím cízí dotek, který bych cítit zrovna neměl. Možná si budete myslet, že : ,,No a co tak se tě někdo dotkl." Ne. Dotýkat se mě nesmí ani otec, mamka, sestra.. Prostě mi to hrozně vadí. Potom jsem šel do třídy, tam jsem si položil tašku a hned jsem zase šel do šatny. Tam jsem si odložil bundu, boty a obul jsem si papuče a zase jsem letěl do třídy. Zrovna přišla moje třídní a navázala semnou rozhovor na téma: španělština. Řekl jsem jí co si o tom myslím a ona, že jí překvapuji, jelikož mě v osmé třídě bavila španělština. Řekl jsem jí, že spojení všech devítek nebyl příliš dobrý nápad a změna učitele jakbysmet.

Nastala čeština. Psali jsme písemku. Píšu píšu a potom ukol:
Milí
Milý
Mýlí
Myly
Utvořete věty na tyto slova....
Říkám si: ,,Mé psaní pochváli jeden učitel, musím udělat literální dílo a uchvátit učitelku." Přemýšlel jsem více než u celé písemky nad větou... Víte, co jsem nakonec napsal? ,,Ten nový kolega je velice milý." (:DDD) To se mi moc nepovedlo no :D. Druhá hodina matika. Učitelka byla dost naštvaná už jen jak přišla do třídy. Zbytek hodiny taktéž. Třetí hodina byla finanční gramotnost. Bydlím v Moravskoslezkém kraji takže mluvím tak jak tam. Naše učitelka je typická pražačka. Příjde do třídy a první co řekne je: ,,Helééé." Já a Jarek se smějeme z toho jak mluví celých 45 minut. Je jí cca 50 let. Má pruhovanou hlavu (červená a blond barva) a říká: ,,Helééééé." (viz popis učitelky od mé sestry :D:DD).
Potom nastalo španělština. Učitelka: ,,Udělejte fialový rámeček." V učebnici 4 rámečky, Jarek (seděl jsem s ním, protože chybel Nicolas) je barvoslepý tak se zeptáme: ,,A co máme dělat?" Vzala nám žakovské a napsala nám, že nepracujeme v hodině. To nás jako dost vytočilo a opravdu jsme nepracovali (za tu poznámku) zbytek hodiny jsme mluvili o seriálech a bylo nám uplně jedno, zda-li nás učitelka napomíná, protože jsme přece nepracovali tak ať je aspoň ta poznámka oprávněná.. A potom nastala fyzika.. Což byla pro dnešek poslední hodina. Tam se nestalo nic neobvyklého - učitel vtipkoval, ta holka o které jsem psal už dříve, že je hloupá (ta co má otázky typu jak se vyrábí sůl, co znamená yourself atd...) měla další hloupé dotazy, které nemá ani cenu zde vypisovat...

Dorazil jsem domů a sestra mi řekla, že našla hodně tlustou knihu, a že jí použijeme jako můj nový deník pro mé zápisy (ten starý již nešel zavřít) Takže jsme to vyrobili od té doby se nic neděje... Do včera byly 2 měsíce mého života položené na zemi, uspořádané tak jak jsem je psal (po dnech) a bylo to naprosto otevřené ,leč věřím tomu, že to nikdo nečetl. V mém deníku je napsano (cituji): ,,Dva měsíce mého života je nyní pohozené na zemi a čeká na *moje sestra*, která je na pivu." Nemohl jsem to poskládat na sebe, protože z toho vičnívala lepící páska. Ale nakonec mi to bylo přikázáno. Některé zápisy jsou potrhané, ale to již je spravené. Mám z toho lepší pocit, když je to v novém obalu. Zda-li se ptáte jestli mi dva měsíce života dokázali zabrat jednu knihu tak ano, nýbrž i lepící páska zabírá nějaké to místo, že?..

A to je všechno co bych dokázal o tomto dnu napsat. Budu rád za vaše komentáře. Děkuji za váš čas, vaší pozornost a hlavně za přečtení. Děkuji :) a Ahoj! :)
Cedor

Hra o trůny. | Cedor |

26. února 2016 v 5:00 | Cedor |  Já o...
Ahoj, nevím kolik z vás sleduje Hry o trůny (v originálním názvu Game of Thrones), ale já to miluju. A jelikož se objevují nové fotky z šesté série tak mě napadlo, že bych je sem mohl dát a napsat něco k nim. Nevím jak se vám to bude líbit, ale myslím, že by to tak špané být nemuselo. Tak jdeme na to....

1000 | Cedor |

26. února 2016 v 0:01 | Cedor |  Já o...
Ahoj,
Dnes jsme přesáhli 1000 návštěvníků :33 a na, že mám blog + - 3 měsíce to je úžasné !!! moc vám za to děkuju!!!!! A jako "special" si záložím facebookovou stránku, kde budete dostávat VEŠKERÉ informace hned. A když někde budu a nebudu moct psát na blog tak se ozvu tam! Píší to v 20:54 ale vyšlo to až teď takže stránku naleznete v menu zítra! Děkuju! Nyní prosím veškeré dotazy tam :)
Děkuji Vám mnohokrát jste skvělí :)
Cedor

Deník 10.2.2016

22. února 2016 v 5:30 | Cedor |  Deník
Ahoj, dneska to bude další část mého deníku. Snad se vám bude líbit. A jelikož v této části není nic moc osobního tak se pokusím to napsat naprosto stejně jak to je v mém deníku. Takže to berte jako spoiler, protože jsem odhodlaný, že jej vydám :D.

Sny - Sněhová válka | Cedor |

20. února 2016 v 9:30 | Cedor |  Sny
Ahoj, dnes (10.2) se mi zdál sen. Je středa a zdál se mi jen díky tomu, že když mi zvonil budík na doučování tak jsem jej vypl a do školy jsem šel normálně. (Chodím tam furt a dneska se mi vůbec nechtělo tak jsem prostě nešel no. Dont hate me :D).

Deník 7.2.2016 Osvětim

18. února 2016 v 9:00 | Cedor |  Deník

Ahoj, dneska ráno jsem vstal v 5:30 a uvařil si kávu. Po vypití kávy jsem šel do vany a poté k taťkovému kolegovi z práce. Nasedli jsem do auta a jeli směr Polsko - Osvětim... Jeli jsme cca 2 hodiny, protože jsme trochu bloudili. Mně se výlet líbil, ale v té Osvětimi mi bylo z toho všeho docela špatně. Byly tam odlitiny věžňů, vlasy, boty, konve všechno.

NikolsLife | Cedor |

16. února 2016 v 10:00 | Cedor |  Já o...
Ahoj, dneska bych rád napsal o dalším YouTuberovi, který mě baví. Nebo spíš YouTuberce. - NikolsLife..


Sny - Spaní ve škole

14. února 2016 v 11:15 | Cedor |  Sny
Ahoj, dneska se mi zdál další sen (ze dne 4.2.2016) Odehrával se ve škole, ale Anna v něm bohužel nebyla. Tak jdeme na to :)

Deník 2.2.2016

9. února 2016 v 11:20 | Cedor |  Deník
Ahoj, dneska jsem se opět vyhnul škole, jelikož na SŠ, kam se hlásím byl den otevřených dveří. Přijeli jsme tam a hledali školu. Spoléhali jsme na sestru, protože chodila do stejného města na gympl. Zavedla nás do centra města a zjistili jsme, že jsme na naprosto jiném místě, než máme být. Našli jsme tedy jednu z tří budov mojí (snad) budoucí školy a ti nás poslali do jiné. Naštěstí, jsem párkrát jel s mamkou nebo taťkou na sestřiné třídní schůzky a moje škola je hned vedle její minulé tudíž vím jak budu jezdit a nebudu bloudit. Obešli jsme školu a poté nás napadlo, že bychom mohli třeba jít dovnitř základní budovy. Přišli jsme tam a nějaká učitelka nám přiřadila studenta, který nás doprovázel školou. První budova byla na cvičení (tam budu asi JÁ trávit času co nejméně). Mamka s ním byla nějak moc velká kamarádka, ovšem já a sestra jsme za ním umírali smíchy. On měl totiž černé sako, černé boty a žlutý klobouk. Myslím, že se to moc nehodilo. Celou dobu se nějak mamce svěřoval. Vykládal jí, že dojíží atd... Škola jako taková se mi líbila, ale je na mě až moc aktivní. Potom jsme šli zpátky do základní budovy a ten náš "průvodce" se ptá mamky: ,,I dcera jde k nám?" (Mojí sestře je 20 a už studuje vysokou školu).

,,Ne ona byla na gymplu." Odpoví mamka.
,,A proč nejde i syn na gympl?" Tázá se znovu velice zvědavě náš průvodce.
,,Nemá na to buňky." Odpoví mamka už dost neochotně (všem se nám nelíbil.)
Podíval se na mě. Já hned na sestru pohled "Pomoc" a sestra na mě pohled "Co to bylo?"... Potom mamka chtěla mluvit s ředitelkou, aby jí seznámila s mojíma obtížema, ale byla na nějaké akci školy. Šli jsme tedy na autobus, abychom mohli jet domů. Ale jel až za 40 minut a mamka musela hrozně na záchod. Šli jsme na nádraží, kde musela za záchod mamka platit 10 korun, když vyšla ven (z našeho pohledu za čtrnáct dní) se jí sestra zeptala:
,,Ty jsi plánovala oslavu?" Všichni jsme se společně zasmáli a šli do Billy. Já si koupil na snídani koblihu a ledový čaj. Sestra 2 housky a mamka také koblihu + domů koupila nějaké sušenky. Přišli jsme zpátky na bus a zjistili jsme, že jsme se podívali špatně a autobus nám jel za 10 minut. Takže jsme tam dalších 20 minut čekali. Potom jsme teda konečně dojeli domů....

A to je zatím všechno co se dneska stalo. Napište mi jestli je tento druh psaní lepší než ten, kterým jsem psal doposud. Psal jsem prostě normálně, ale zde se snažím slova neopakovat a psát trochu inteligentně. Pokud ten deník vydat chci tak samozřejmě ho musím psát normálně. Budu tedy rád za vaše názory, vím že jste mi je psali i pod minulý deník a psali jste, že se vám to líbí, ale přece jenom já s tím tak úplně spokojen nebyl. Děkuji vám za pochopení. Tímto se vámi loučím a ahoj! :)
Cedor

Lele Pons | Cedor |

7. února 2016 v 10:00 | Cedor |  Já o...
Ahoj, dneska tu mám další YouTuberku. Původně jsem chtěl napsat nyní NikolsLife, ale našel jsem Lele. Našel jsem jí před dvěmi dny a už je u mě na žebříčku nejlepších. Lele natáčí pouze vines, ale za to je fakt moc dobrá. Předem vám říkám, že pokud neumíte moc obře anglicky líbit se vám asi nebude, protože dělá anglické videa