close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Deník 18.1.2016 - 19.1.2016 | Cedor |

22. ledna 2016 v 13:30 | Cedor |  Deník
Dnes je to další deníkovský článek :).
Pondělí. Nemusím do školy, protože mi není dvakrát nejlíp. Ráno kolem deváté jsem vstal. Na messengeru zpráva od spolužáka se kterým sedím. ,,Hello its me." (Toto mluví naše parta skoro furt.) Sice s ním sedím, ale na španělštinu sedím s druhým členem naší party (poslední má ruštinu). On musel být sám, protože jsem tam nebyl já. (Jmenují se Nicolas ten co s ním sedím na šj, Jarek s tím sedím normálně a Dominik ten co má ruštinu). Jarek mi furt posílal videa jak Nicolas sedí sám hlavu měl dlaních a těžce se nudil. Bylo mi ho trochu líto, ale přece jen jsem se neubránil pocitu, že tam sedí sám a smál jsem se (škodolibě, ale to je fuk :D). Potom mi posílal zprávy kde jsem se dozvěděl poslední známky na vysvědčení a není to tak hrozné. Doma jsem si uvařil čaj lehl jsem si a napsal jsem si článek, který výjde příští týden. A šel jsem si psát do deníku (mojeho ne blogového). A najednou bylo 13:30 a slyším zvonek. Byl to Dominik a měli před odpoledkama. Zvednu telefon (máme ten zvonek s telefonem jak se dá mluvit). ,,Pojď s náma na pizzu." Říká mi Dominik.
,,Nejdu mám zvýšenou teplotu." Odpovím.
,,Jo hlavně, že jdeš zítra do školy." Směje se mi Dominik.
,,Nejdu s váma Nicolas by mi nadával za španělštinu." Obhajuju se a směju.
,, Jo nadával!" Křičí tam na mě s humorem Nicolas.
Vypl se nám zvonek kvůli dlouhému mluvení. Potom jsem šel do okna a ještě chvíli mluvili.
Potom jsem si vzal pc a chvíli hrál sims 2. Myslím, že nemusím psát co se v mé rodině dělo stejně to nikoho z vás nezajímá.
Toto je první článek deníkovský, který píšu jinak než jak to mám v mém deníku, samozřejmě nepočítám osobní úryvky, které nehodlám psát sem.

Přišla mamčiná kámoška jmenuje se Eva. Poprvé na nás neměla "vtipné" narážky, které ale myslí ze srandy. Když jí, ale odpálkuju já tak mlčí, ale mamce se to nelíbí, aby taky jo ale občas se semnou i zasměje. Zavřel jsem se do obýváku a byl tu s otcem. Lehl jsem si do peřin vzal jsem si mobil a projížděl blogy, myslím, že jsem jich i pár okomentoval, ale nejsem si jistý, protože se mě taťka začal vyptávat jak to uděláme s Osvětim (nevím jak to mám vyskloňovat tak to nechám tak) protože pokud nebude hezké počasí tak pojedeme jindy. Zapomněl jsem na nějaké komentování blogu a začali jsme to řešit. Já si už v hlavě připravuju jak by měl článek vypadat. Pokud se tam může fotit tak určitě článek obohatím fotkama. Myslím, ale že by neměl být problém.

Později večer se mi teplota zase zvedla a vzal jsem si Ibuprofen (či jak se to píše). A teď (nyní je 18:29 a toto co píšu teď se stalo asi před hodinou) mi je úplně skvěle. Takže se zítra asi školy nevyhnu. Ale nevadí ve středu znovu nejdu, kvůli psychlogickým testům pro výběr střední školy.

19.1.2016
Zdál se mi sen, který jste mohli číst v předchozím článku. Vstal jsem a jediné co jsem si pamatoval byl konec a díky němu jsem si rozpomněl na zbytek snu. Uvařil jsem si kafe a přemýšlel nad tím. Je to něco jiného než co se mi zdá obvykle. Dokonce se v tom snu i mluvilo což není v mojich snech moc obvyklé. Potom jsem šel do školy. První hodina - čeština. V pohodě řekla nám známky (češtinářka je naše třídní) všechny co nam dá na vysvědčení každý učitel a řešili jsme takové ty třídní věci. Další hodina matika psali jsme písemku - výborně já o ní nevěděl. Píšu a píšu a najednou jsem cítil jak moje nohy pohlcuje zima. Kouknu se a otevřené okno. V tu ránu jsem nedokázal myslet na nic jiného než jaká mi je kosa (myslím to doslava já jsem nedokázal už nic ještě, že jsem to měl už hotové :D) odevzdali jsme písemky a okno se zavřel (opět doslova nedál si srandu) cítil jsem jak mi nohama tekla krev a zahřívá mi nohy...

Potom byla chemie a mně se začalo chtít na záchod, ale odmítám jít na školní záchody.. (Menší skok v čase) Španělština. Začalo mě bolet břicho, ale ta bolest celkem rostla. Ve fyzice (poslední hodina) jsem už seděl fakt v křečích a nešlo to vydržet. Zvoní a já myslel, že už můžu umřít (s nadsázkou řečeno) Ale už jsme měli jít, ale někdo lezl do skříně (jak naschával) učitel za ním šel a všichni najednou byli ticho, aby slyšeli co mu učitel řekne. Jen já stojím v křečích a řeknu přes celou třídu nejvíc nahlas: ,,Boha, však kam zas jde?" (Však používám docela často, mluvím úplně jinak než píšu normálně mluvim přízvukem a nářečím jaké máme tady). On mě, ale neslyšel což je asi dobře, protože bych to už nevydržel. Dorazím domů a myslel jsem, že se asi pozvracím (Omlouvám se:D) ale vzal jsem si nějaký prášek na břicho a ulevilo se mi. Uvařil jsem si čaj a lehl jsem si. Napsal jsem ten sen a koukal na youtube.

Ještě, že zítra do školy nemusim. Jsem objednaný na 10:00 to je u nás už 3. hodina. 2 další tam budu a zítra je 5 hodin. Takže perfektní. Mamka mi oznámila, že tam semnou zítra nebude, že tam budou další patnáctileté děcka, a že by mi to dělalo ostudu. V tu chvíli jsem litoval, že na ten test jdu. Protože jsem hrozný zmatkař a vím na 100%, že tam zítra něco pokazím to bych prostě nebyl já. K psychologovi chodím často kvůli dis poruchám takže se s ní docela znám (pokud mě teda dají k té mojí psychlošce:D) Minule jak jsem tam byl tak jsem tam strávil 2 hodiny. Jednu u té mojí a druhou u nějaké co se na to víc specializovala a já z ní byl nervózní. Nemám rád, když jsem v přítomnosti cizích lidí. Cítím se nesvůj nemám rád, když je kolem mě moc lidí, ale úplně nesnáším, když se mě někdo dotýká. Ne, že bych se lidí štitil, ale prostě jak na mě někdo začne šahat tak mi to je nepříjmné a ten dotek na sobě cítím dokud prostě si na to nešáhnu sám :D. Prostě nemám rád, když je kolem mě moc lidí, proto mě štve , že tam mamka nebude semnou. Nejlepší je, že až vy toto bude číst tak já už to budu mít za sebou takže vám budu moct říct co se dělo :D.

Děkuju za přečtení. Napsal jsem 2 dny protože mi ten jeden přišel moc krátký. Přece jen byl jsem celý den doma protože mi bylo fakt zle, takže by se ani nedalo co psát. Doufám, že se vám článek libíl pokud jo napište mi prosím komentář a váš den :). To je pro dnešek všechno :)
Ahoj!:)
Cedor.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná Bezejmenná | 22. ledna 2016 v 14:48 | Reagovat

Je dobře, že už ti je líp. Doufám,  že brzy  napíšeš jak to bylo v tu středu. Mám ráda deníčkové zápisy. :)

2 cincina cincina | Web | 22. ledna 2016 v 19:01 | Reagovat

Haha, s kamarádkou si taky děláme srandu a často říkáme: Hello, it´s me:DDDD Je tolik báječných situací, ke kterým se to hodí!:D
Můj spolusedící tenhle týden taky chyběl, takže jsem chvíli seděla sama a pak ho vyměnila za jiného týpka ode mě ze třídy:) :D
Já se do Osvětimi podívám letos asi v březnu:) Pojedeme tam s třídou. Jestli tam pojedeš, tak bys mohl o tom napsat článek... to by bylo moc super:)
Hrozně se mi líbí, jaké vztahy máš s ostatními kluky:D Musíte mít spolu neskutečnou srandu:D Kluci bývají celkově lepší kamarádi, než holky no:D
Jinak ti přeji hodně štěstí u toho doktora!:)

3 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 23. ledna 2016 v 13:14 | Reagovat

Teď lehlo hodně lidí, přítel měl zánět průdušek nebo tak něco. :D
Tenhle styl deníčků se mi moc líbí! :) Já se nejvíc bavím s lidma ze základky a teď na střední jsem si asi na 99% sedla s jednou spolužačkou, teď už kamarádkou, jinak jsou tam v pohodě lidi a ten zbytek je děsně otravný, třeba můj spolusedící, už mám chuť ho něčím zabít :'DDD úplný protiklad mě, ale bohužel na začátku roku byl jediný koho jsem znala :D
Taky jsem ráda, že už je ti lépe :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama